Opatrně, opatrnost, opatrný: Stč. odvozuje tyto výrazy ze slovesa opatřiti ve smyslu kolem dokola se podívati, takže opatrný znamená rozhlížející se, obezřetný, dbalý, dovedný vyhýbat se překážkám, prozřetelný; opatrnost = prozřetelnost, pozornost, moudrost, rozvážnost, rozšafnost. Všecky tyto významy najdeme i ve SZ, kde Kral. tak překládají při nejmenším čtyři hebr. a jeden aram. kořen. Nejpatrnější je to na výrazech, odvozených z hebr. bín [= oddělovati, rozeznávati, tedy pozorovati, dávati pozor, rozuměti]. Kral. subst. tebuná, bíná překládají opatrnost nejčastěji v Př [2,3.6.11; 3,13; 5,1; 19,8; 21,30; bíná:
Deut 4:6;
Pro 23:4; obyčejně ve spojení s *moudrostí a rozumností
Eccl 9:11;
Isa 5:21 ;
Isa 29:14: je tedy o. příbuzná s *moudrostí a téměř s ní totožná. Sr.
Ps 78:72 »zvláštní o.«;
Isa 29:14;
Jer 10:12], ale také rozumnost
Ezek 28:4 [sr.
Pro 4:5;
Hos 14:9 duch osvícený
Job 20:3]. Výraz chákám a odvozeniny překládají Kral. obyčejně pojmy moudrý, moudře [
Gen 41:33; příliš moudrý
Ps 107:43;
Pro 10:8 ;
Pro 12:15 ;
Pro 15:5;
Eccl 7:16;
Jer 8:8], ale také o., o-ě [
Exod 1:10;
1Kgs 2:9, kde nejde o moudrost z Boha]. Odvozeniny slovesa skl [= bedlivě pozorovati, rozvažovati, dávati pozor, rozuměti
Deut 32:29;
Neh 8:13] překládají Kral. jako »o-ě si počínati« [
1Sam 18:5 ,
1Sam 18:14n;
Ps 101:2], »vycvičení v opatrnosti« [
Pro 1:3], opatrný [
1Sam 25:3;
1Chr 26:14], být opatrný [
Josh 1:7 ,
Josh 1:8;
Pro 10:19], ale také »šťastně se vésti« [
Jer 23:5] ve smyslu prospívati [sr.
Josh 1:7 ,
Josh 1:8]. Jinde tak překládají odvozeniny kořene (rm [chytrost, lest, úklad, lež, důmyslnost
Job 5:13;
Pro 1:4;
Jer 8:5 ;
Jer 14:14; Sof 3,13; stivý, chytrý
Gen 3:1;
Job 5:12 ;
Job 15:5;
Exod 21:14 o zamýšlené vraždě] výrazem o. [
Ps 119:118;
Pro 8:5 ,
Pro 8:12 ;
Pro 12:23 ;
Pro 14:8 ,
Pro 14:15 ,
Pro 14:18 ;
Pro 22:3 ;
Pro 23:9]. Od kořene chbl [= chytati smyčkou] je odvozeno hebr. tachbúlót, které Kral. překládají opatrná rada [= rozvaha, plán
Pro 20:18 ;
Pro 24:6], dostatečná rada [
Pro 11:14], rada [
Pro 12:5], vtipný [
Pro 1:5], jde-li o Boha: moudrost [
Job 37:11]. Aram. te(ém [= chuť, vůle, rozkaz, výpověď
Dan 3:10 ;
Dan 4:3] překládají Kral. také opatrně [= trefně
Dan 2:14]. Přehlédneme-li tento výpočet, uvědomíme si mnoho jemných rozdílů v obsahu výrazů o-ě, o-ý, o-ost, jež však pozornému vykladači Písma neujdou, zná-li hebr. kořen a jeho význam. Jediné záhadné místo je
Ezek 17:5, kde Kral. překládají: »[Orlice] vsadila je [semeno] velmi opatrně při vodách mnohých«, a poznamenávají, že v. 13n naznačují, v čem ta opatrnost tkvěla. Většina překladačů však hebr. výraz, který se vyskytuje v bibli jen jednou, tlumočí větou: »[Orlice] vsadila semeno jako vrbu při vodách mnohých«, a vykládají, že orlice = Nabuchodonozor [sr.
Jer 48:40 ;
Jer 49:22], semeno té země = Sedechiáš, kterého Nabuchodonozor dosadil místo Jekoniáše. Vrba je volena jako protiklad cedru libánského. Vody mnohé = Judstvo. Sedechiáš byl sice nepatrný, ale mohl prospívat v prostředí, do něhož byl zasazen.
V NZ jde nejčastěji o výrazy fronéma, fronésis, fronimos. V
Rom 8:6n mluví Kral. o opatrnosti těla [Žilka: tělesné smýšlení], Pavel tu staví proti sobě lidi, kteří žijí »podle těla«, a touží, nesou se za tělesnými věcmi [snad bychom mohli ve smyslu stč. opatrnost překládati »starost o tělo, opatrování těla«], a lidi, kteří žijí podle Ducha a nesou se za duchovními věcmi [sr.
Gal 5:17]. Jedni pracují k nepokoji a k smrti, druzí ku pokoji a životu. »Opatrnost *spravedlivých« [
Luke 1:17; Žilka: »smýšlení spravedlivých«] = opak nevěry, neposlušnosti bezbožných. O-ost v
Eph 1:8 [Žilka překládá: rozumnost] snad znamená poznávací schopnost, kterou křesťan proniká tajemství Boží vůle a podle ní také žije, tedy životní moudrost [sr.
Matt 7:24]. - »Být o-ý jako had« [
Matt 10:16]. Nejlepším výkladem tohoto rčení je podobenství o »vladaři nepravém« [
Luke 16:1 -
Luke 16:13]. Ježíš tu zdůrazňuje jasný úsudek, bdělost a účelné jednání, aby poslání učedníků na tomto světě nebylo zbytečně poškozováno jejich nemoudrým počínáním. Že tu nejde Ježíšovi o nějaké chytračení, je patrno z dodatku o sprostnosti, bezelstnosti holubice. V podobném smyslu snad je rozuměti
Matt 24:45 ;
Matt 25:2 ,
Matt 25:4 ,
Matt 25:9, jenže je tu zdůrazněna víc připravenost, hotovost k vydání počtu při příchodu Kristově [
Matt 24:42 ,
Matt 24:44]. - »Být o-ý sám u sebe« . [
Rom 12:16; Žilka: »Nepokládejte jen sami sebe za moudré« sr. 11,25;
Pro 3:7;
Isa 5:21] = být povýšený tak, že člověku je protivná služba mezi nízce postavenými [sr.
Matt 18:6 ,
Matt 18:10 ;
Matt 25:40 ,
Matt 25:45]. Když korintští křesťané, kteří se domnívali, že už vešli do Božího království, protože se u nich objevily dary Ducha, začali shlížet na ostatní — i na Pavla — svrchu, napomíná je Pavel sžíravou ironií, když sebe a ostatní apoštoly, plahočící se světem, prohlašuje za blázny pro Krista, Korintské však za moudré [Kral. opatrné] v Kristu [
1Cor 4:10]. Snad tato ironie vyznívá ještě v
1Cor 10:15, nemyslí-li se tu pouze na prostou úvahu rozumných lidí.
Další řecké výrazy, které Kral. překládají mysl [
Mark 12:33], rozumnost [
Luke 2:47;
Col 1:9], rozum [
2Tim 2:7], smysl [
Col 2:2], známost [
Eph 3:4], ale také opatrnost, opatrný [
Matt 11:25;
Luke 10:21;
Acts 13:7;
1Cor 1:19], jsou synesis, synetos. LXX jimi překládá hebr. bín. Původně tu jde o myšlenkovou činnost, jež jednotlivé znaky pozorovaného předmětu shrnuje v jediný celek, tedy schopnost bystrého pochopování, chápavost, rozumnost, ostrovtip, soudnost, uvážlivost úsudku [sr.
Mark 12:33]. Žilka překládá
Matt 11:25: chytrý;
Luke 10:21;
Acts 13:7: rozumný;
1Cor 1:19: rozum rozumných. Slovo kříže je takového druhu, že na ně žádný přirozený rozum nestačí, že nad ním lidský rozum zůstává stát v bezradnosti [
Isa 29:14].
V
Rom 13:14 a
Acts 24:3 je užito řeckého pronoia = předvídavost, prozíravost, včasná péče, včasné opatření. Kral.
Rom 13:14 překládají »pečovat o tělo« [Žilka méně vhodně: »oddávat se tělesným sklonům«]. Řecké asfalós, překládané
Mark 14:44 »opatrně«, znamená »bezpečně, se vším zajištěním, se všemi bezpečnostními opatřeními«, aby zatčený neunikl. Řecké akribós, překládané v
Eph 5:15 výrazem opatrně [choditi], je jinde překládáno výrazy »pilně« [
Matt 2:8;
Acts 18:25], »bedlivě« [
Luke 1:3], »dokonale« [
Acts 18:26], »jistý, jistější« [
Acts 23:15 ,
Acts 23:20], »místný, místnější« [
Acts 24:22], »výborně« [
1Thess 5:2].
Eph 5:15 překládá Žilka: »Dbejte tedy přesně na to, jak žijete«; Hejčl-Sýkora: »Dbejte tedy, jak byste žili pečlivě« [sr.
Col 4:5]. V čem ta pečlivost záleží, je patrné z dalších veršů. Řecké afrón v
Eph 5:17 znamená »nerozumný, hloupý, nemoudrý« [sr.
Luke 11:40 ;
Luke 12:20, kde Kral. mají »blázen«;
Rom 2:20;
1Cor 15:36;
2Cor 11:16 ,
2Cor 11:19 ;
2Cor 12:6 ,
2Cor 12:11;
1Pet 2:15]; řecké sófrón v
Titus 1:8 ;
Titus 2:2 znamená rozvážlivý, rozumný, zvláště ve smyslu mravním, takže Kral. totéž slovo v
1Tim 3:2 překládají středmý, v
Titus 2:5 šlechetný [o ženách; Žilka: počestný].